První díl tématu o půdě, tedy vědecky řečeno o pedologii, pojednával o obecném přiblížení co se týče vědy, studující půdu a její vlastnosti a pojednával též o měření teplota a vlhkosti v půdě z meteorologického či zemědělského, opět odborně řečeno agronomického hlediska.
Dnes se podíváme na to, z jakých látek se půda skládá a jaké rozeznáváme typy půd:
Složení půdy
Jedná se o složení úrodné půdy, z níž vyrůstají rostliny. Ta je složena ze čtyř základních složek.
1) Voda - obsah 25%: rostlinám přináší živiny stékáním a tzv. perkolací. To znamená pomalý pohyb vody, která postupně klesá do půdní vrstvy.
2) Vzduch - obsah 25%: ten obsahuje 1/2 kyslíku než okolní atmosféra a je bohatší na oxid uhličitý.
3) Organická hmota - obsah 5%: ta pochází ze zbytků rostlin a živočichů.
4) Minerální komponenty - obsah 45%: těch je nejvíce a zahrnují kamenité úlomky a minerály z mateřské horniny.
Typy půd
Povaha mateřské horniny hodně ovlivňuje povahu nad ní ležící půdy, dle toho rozlišujeme pět základních druhů půd:
1) Půda rašelinová - jedná se o půdu vysoce úrodnou, bohatou na organické látky a porézní. Snadno uchovává vlhkost.
2) Půda hlinitá - je těžká a mokrá, jsou to malé částečky o průměru cca 0.002mm.
3) Půda písčitá - jedná se o půdu složenou s poměrně velkých částeček až o průměru 2cm. Je naopak suchá a málo úrodná.
4) Půda bahnitá - je naopak mokrá a velmi měkká na dotek. Obsahuje velmi malé částečky a to o průměru 0.0002 až 0.002mm.
5) Půda vápencová - je složena hlavně z kamenných úlomků a má vysoký obsah vápníku či draslíku.
Bonita půdy - jedná se o její úrodnost, stupeň úrodnosti půdy, její kvalitu.
Půdu kypří, ryje a opracovává či provzdušňuje mnoho drobných živočichů - červů, hmyzu či malých savců. Půda obsahuje i mnoho druhů mikroorganismů jako jsou houby, bakterie či řasy. Ty rozkládají organické látky na minerály a poskytují výživu rostlinám. Vše je v přírodě zařízené a propojené tak, aby byl každý tvor užitečný jinému, druhému.
Použití: Počasí, cesty za poznáním
Nuda