Z hlediska změn klimatu se lehce dotkneme vulkanologie aneb jinými slovy sopečné činnosti, erupcí sopek a jejich vlivu na klima a jeho změny.
Ještě před výbuchem sopky Krakatoa (1883) nebyla tato provázanost sopečných erupcí a jejich vlivu na klima a počasí známá. Silná erupce sopky, kvůli níž bude do atmosféry vyzdvihnut obrovský mrak prachu v podobě sopečného popela a plynů může způsobit dlouhodobý pokles celosvětové teploty, který by mohl trvat i několik let. Určité množství tohoto popela a plynů se při velkých erupcích dostává až do stratosféry a tam může obíhat mnoho let. Tato jakoby oblaka sopečného prachu odrážejí sluneční paprsky přicházející shora a tím je bráněno zahřívání zemského povrchu. (Viz téma skleníkový efekt, kde popsán vliv klasické oblačnosti na sluneční záření, mimo jiného)
Obrovské erupce sopek mohou do ovzduší zdvihnout velké množství popela a oxidu siřičitého, který reaguje se stratosférickou vodní párou a vzniká z tohoto procesu hustá mlha, která může zůstat ve stratosféře i několik let. Například obrovská erupce sopky Pinatubo v roce 1991 a podobné velké erupce, mohou narušit rovnováhu atmosféry popř. stratosféry na mnoho dalších let.
Globální ochlazení
S termínem globální oteplování se setkáme v teorii později. Nyní si vysvětleme co je myšleno termínem globální ochlazení. Po výbuchu sopky v roce 1991 - poslední velká erupce sopky, přinesla do ovzduší 20 milionů tun oxidu siřičitého a ve stratosféře vznikla z tohoto oxidu kyselina sírová, která se rychle rozšířila nad jiné oblasti a způsobila snížení průměrné teploty o 0.5°C. Tyto zvýšené koncentrace zůstaly v atmosféře cca 2 roky a způsobily zastínění efektu globálního oteplování. (O něm v teorii změn klimatu dále)
O sopce Pinatubo (největší erupce 1991) něco více a další nedávné významné erupce sopek (rozšířená teorie/praxe)
Jemný popel po výbuchu sopky dosahovat výšky 15km,pronikal tedy až do stratosféry. (rozdělení vrstev Země se budeme věnovat v další kategorii témat teorie) Sopečný prach pak ovlivňuje také barvu oblohy a červánky při západu Slunce.
Výbuch v oblasti: Luzon, Filipíny
Nadmořská výška: 1485m n.m.
Typ: Stratovulkán
Poslední erupce: 1992 (dle dat k roku 2006)
Erupce ve 20. století: 2
Největší erupce: 1991
Nejstarší erupce historická: 1315
První erupce: 4100 př. n.l.
Nedávné větší erupce sopek:
> 1991: Pinatubo - popel 10.5km3, 20 tun oxidu siřičitého
> 1982: El Chichón - popel 0.5km3, 7 tun oxidu siřičitého
> 1980: Sv. Helena - popel 0.5km3, 1.1 tun oxidu siřičitého
> 1883: Krakatoa - popel 18km3
> 1815: Tambora - popel 50km3
Příště navazujeme na toto téma, tématem globální oteplování!
Použití a použitá data: VOP Počasí