Nyní se budeme už věnovat pojmům, alespoň těm základním, z klimatologie a jejich širšímu vysvětlení.
Skleníkový efekt nám zajišťuje, že se na naší planetě udržují teploty vhodné pro život. Některé plyny v atmosféře (vodní pára, ozón, oxid uhličitý a další) pohlcují infračervené paprsky, které vyzařuje Země. Bez vlivu tohoto efektu by totiž průměrná teplota zemského povrchu naší planery nepřesáhla -18°C! Díky vlivu tohoto efektu dosahuje +15°C. V případě absence tohoto jevu by život nebyl možný. Tím narážíme na minulá témata klimatologie, která se opírají o civilizaci a její boj s nepříznivými povětrnostními vlivy a klimatem a také se opírají o stopování historie klimatu, tedy podnebí.
Nicméně lidská civilizace vypouští stále větší množství skleníkových plynů do atmosféry a tím tento jinak důležitý a neškodný efekt pro život na Zemi zesilují a napomáhají tak zvyšování teploty planety, tedy známé a diskutované globální oteplování, o němž jako pojmu bude později také řeč a bude mu věnováno v teorii hodně prostoru.
Přirozený skleníkový efekt
Přibližně polovina slunečních paprsků dopadne na zemský povrch přímo, zbytek je odražen či absorbován oblačností či tropopauzou. Zemský povrch tyto paprsky pohlcuje a mění je na infračervené záření a to vyzařuje zpět do atmosféry. Vodní pára a další již zmíněné skleníkové plyny část těchto paprsků zachycují a odrážejí zpět k povrchu Země. Tento jev zvyšuje teplotu okolního vzduchu a je nazýván tedy skleníkovým efektem.
Rozšířená teorie: popis skleníkového efektu podrobněji
Shora přicházejí sluneční paprsky, v tropopauze, což je hranice mezi troposférou a stratosférou, je pohltí a odrazí zpět 5% paprsků. Oblaky pohlcují 20% slunečních paprsků a odrážejí 22% těchto paprsků. Zemský povrch absorbuje sluneční záření na něho dopadající a k nejvyšším vrstvám atmosféry z něho odráží 3%. Oblaky odrážejí část infračervených paprsků zpět na Zemi. Vodní pára a skleníkové plyny (příklady výše) zachycují část tepelné energie vyzařované Zemí a odrážejí ji zpět na Zem. Teplo také uniká do svrchních vrstev atmosféry, protože ne všechny infračervené paprsky jsou zachyceny.
Co je to skleníkový plyn?
Skleníkový plyn je plynná látka, která pohlcování infračervených paprsků přispívá k ohřívání okolního vzduchu v atmosféře. Některé skleníkové plyny se objevují v atmosféře běžně - oxid uhličitý, metan...) a jiné jsou v atmosféře jako důsledek lidské činnosti = freony. Koncentrace všech těchto plynů bohužel narůstá a to od poloviny 19. století.
Nejvíce narostla koncentrace freonů a metanu přibližně od roku 1860. Nejdéle setrvává v atmosféře oxid dusný a to až 120 let, nejkratší dobu tam setrvává metan a to přibližně 20 let. Freony zůstávají v atmosféře bohužel přibližně 90-100 let.
Rozšířená teorie: Stupňování skleníkového efektu
Lidské aktivity často výrazně zvyšují koncentraci výše zmíněných skleníkových plynů v atmosféře, tím se zvyšuje teplota na Zemi více, než je běžné při působené skleníkového efektu, viz přirozený skleníkový efekt. Proberme si tedy aktivity, které nejvíce zvyšují koncentraci těchto plynů v atmosféře. Jedním z nich je intenzivní zemědělství, ve kterém se používají hnojiva a ta uvolňují více oxidu dusného. Dalším faktorem ovlivňujícím skleníkový efekt je intenzivní chov dobytka, z něhož se uvolňuje metan, lépe a přesněji řečeno při procesu trávení přežvýkavců. Dalším významným faktorem je klimatizace v budovách, která používá freony, jak je výše zmíněno, tedy plyny, které se běžně v atmosféře nevyskytují. Další v dnešní době hodně rozšířenou aktivitou je doprava, která je intenzivní rovněž a bez níž si běžný denní život lidé nedokáží představit. Motorová vozidla tedy vypouštějí oxid uhličitý. S tímto faktorem souvisejí další, které fungují na podobné bázi, tedy na bázi spalování něčeho, kam můžeme přiřadit továrny spalující fosilní paliva - př. uhlí či zemní plyn, dále požáry, kterých je dnes a denně na Zemi dost a příliš. Zatímco u přirozeného skleníkového efektu uniká do atmosféry více tepla, v případě stupňování efektu je většina infračervených paprsků odražena zpět na zem.
Použití: VOP Počasí, Počasí - cesty za poznáním