Globální oteplování aneb těžko předvídatelné klimatické změny bude větší téma naší teorie změn klimatu, rozdělené do více podtémat. V prvním bude řečen úvod do světa globálního oteplování, krátce o tom, co to globální oteplování je a jak se projevuje.
Podstata globálního oteplování
Opět se vraťme k pojmu skleníkové plyny, (viz téma Skleníkový efekt a i následující, př. freony, metan nebo oxid uhličitý) kterých ve spodních vrstvách atmosféry stále přibývá a to již jedno a půl století. Tento vývoj podle několika průzkumů přímo souvisí se současným oteplováním planety a v současném 21. století by mohl být ještě intenzivnější a rychlejší. Následky klimatických poruch, jejichž předpovídání ztěžují faktory různé, např. oblačnost, vegetace, skleníkový efekt, mořské proudy atp., by mohly být až katastrofální.
Neustálý vzestup teploty
Poslední troky 20. století byly nejteplejší z celého období středověku a roční průměrná teplota Země se v tomto období zvýšila průměrně o 0.6°C. Podle výzkumů by e v dalších 100 letech mohla teplota dostat ještě o celý 1 až 3°C výše. Záleží na tom, zda bude vypouštění emisí do atmosféry již několikrát zmíněných skleníkových plynů stále tak četné. To by pak měla Země stejnou teplotu jako před 100 000 lety.
Tzv. Optimistická hypotéza - teplota poroste pomaleji, do roku 2100 stoupne průměrná roční teplota zemského povrchu od roku 2000, tedy za 100let, opět o cca 0.6°C. Tzv. pesimistická hypotéza - ta mluví o tom, že za stejnou dobu vzroste průměrná teplota Země o zmíněné až 3°C.
Úzce související témata: Skleníkový efekt, ozonová vrstva, Vliv člověka na klima 1 a 2, historie podnebí - najdete v naší teorii!!
Prakticky všechna klimatologická témata souvisejí se sebou a všechna souvisejí s moderním velkým problémem Země, globálním oteplováním, kterým se budeme opět příště, již hlouběji, zabývat.
Použití: Počasí, cesty za poznáním