V úvodu do změn klimatu bylo řečeno, jak se vyvíjelo klima na Zemi před naším letopočtem, krátce byla zmíněna poslední doba ledová a jaké byly v těchto dobách odchylky od současné průměrné teploty na Zemi.
Stopovat budeme v tomto tématu změny dlouhodobé aneb historii klimatu, která byla lehce zmíněna v úvodu změn klimatu. Skleníkové plyny (viz také pozdější téma Skleníkový efekt) působí v atmosféře již od jejího vzniku a v dlouhé historii naší Země proběhlo již několik změn spojených se změnami koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. Člověk přispívá ke zvyšování koncentrací skleníkových plynů podstatně, nicméně jen necelých 200 let.
Změny intenzity slunečního záření působí na vývoj povětrnostních systémů a atmosférické procesy jsou ovlivněny i vstupem těles, meteoritů a komet, do atmosféry. V případě srážky velkého meteoritu se Zemí může dojít k vyzdvihnutí velkého mraku prachu a to může vyvolat chladné období na celé planetě, protože prach bude bránit slunečním paprskům ohřívat povrch Země. Existují geologické důkazy o tom, že v historii bylo pět období, kdy zřejmě k podobné klimatické změně došlo a to mělo za následek vyhynutí podstatné části fauny i flóry.
V Prekambriumském období byla teplota na Zemi zpočátku nadprůměrná a postupně kolísala mezi podprůměrem a nadprůměrem od současné průměrné teploty na Zemi. V období Kambria byla teplota na Zemi nadprůměrná, stejně tak v Ordoviku s tím, že koncem tohoto období před cca 450 miliony let př. n.l. se dostala pod průměrnou teplotu na Zemi. V Prvohorách, v období Silur a Devon byla nad průměre. V Karbonu a Permu zas míně pod průměrem. V období Triasu, Jury a Křídy, tedy v obdobích Třetihor byla výrazně nad průměrem.
Vývoj klimatu směrem k současnosti byl následující: v období Třetihor teplota pozvolna a kolísavě klesala, postupně se dostala pod průměrnou teplotu na Zemi a to v období Pleistocénu ve Čtvrtohorách, kde kolísala pod průměrem, jen ke konci období občas stoupla nad průměr. (tzv. poslední doba ledová) V Holocénu byla pak kolísavá méně, ale převážně nad průměrem. Tzv. malá doba ledová, o níž bude ještě řeč v dalších tématech, přišla koncem Holocénu. Dnes žijeme v teplejším Holocénu - současnost. Ten začal před 10 000 lety v tzv. meziledové době, která může být zakončena dalším zaledněním, ale budoucnost podnebí na Zemi je značně nejasná i přes naše velké znalosti a vědecké úsilí. Přesvědčíme se o tom v dalších tématech sledování změn klimatu na Zemi, hlavně na jeho konci, kde možné výhledy do budoucna shrneme a zakončíme tím klimatologii a změny klimatu.
Důkazy o změnách klimatu z útesů - vrstvy hornin v NP Purnululu v západní Austrálii se ukládaly před cca 350 mil let a takto vytvořený terén obsahuje důkazy o dlouhodobých změnách klimatu v určité oblasti.
Skleníkové plyny působí v atmosféře od jejího vzniku a v dlouhé historii Země proběhlo již několik změn klimatu , které byly s koncentrací těchto plynů spojeny a jedním faktem také je, že člověk výrazně přispívá ke zvyšování těchto koncentrací pouze přibližně 200 let. Dlouhodobé změny jsou způsobeny souborem sil zahrnujících pohyby vzduchu, vody a Země jako vesmírného tělesa. Chladné období může vyvolat často nám hrozící srážka Zemí s meteoritem k níž zřejmě jednou dojde. Zdvihne to obrovský mrak prachu a zabrání slunečním paprskům ohřívat povrch Země. Geologické důkazy ukazují, že v důsledku klimatické změny došlo v historii v pěti obdobích k vyhynutí velké části flóry a fauny na Zemi.
Slunce je jasnější hvězdou
důkazy vědců ukazují, že dochází k postupnému zvyšování intenzity slunečního záření as o 20-30% od vzniku Země, tedy před 4600 mil lety.
Měsíc není chráněn, krátery dokazují dopady meteoritů
Na nechráněný povrch Měsíce, který nemá žádnou atmosféru, aby ho chránila před dopadem meteoritů, dopadají tisíce meteoritů - dokazují to tisíce kráterů na povrchu Měsíce. Tyto meteority mohou dopadnout i na Zemi.
Vliv globálních sil
Slunce a oceán jsou nejvýznamnějšími silami ze všech sil, které ovlivňují dlouhodobé změny podnebí. Například množství dopadajícího slunečního záření na povrch Země se může měnit z několika příčin. Změny proudění vody v oceánech působí na podnebí se zpožděním několika let až tisíců let. Ke vzniku dob ledových možná přispívají sopečné erupce chrlící prach a plyny do atmosféry.
Velký oceánský oběh vody
Ten je klíčovým faktorem v dlouhodobých změnách povrchové teploty oceánů. Studená voda teče na jih a východ z Atlantského oceánu, otepluje se a poté v indickém a severním Tichém oceánu stoupá k povrchu. Tento výměnný okruh trvá přibližně 500-2000let.
Toto téma bude souviset s tématem příštím, které bude pojednávat o historii podnebí.
Použití: VOP Počasí