Navazujeme na minulý díl teorie klimatu planet, dnes se podíváme na tři vnější planety, dále za Sluncem a za Zemí, které jsou chladnější než planety vnitřní.
Vnější planety tvoří: Jupiter, Saturn a Neptun
Planety Jupiter, Saturn, Neptum a Uran jsou tzv. plynní obři. skládají se totiž na rozdíl od ostatních z lehkých plynů a kapalin. Jsou to opravdu velké planety, například jupiter je tak velká planeta, že by se do ní vešlo více než 1 000 Zemí. Všichni tito obři mají prsteny, proslulý je nejvíce prsten Saturnu. Co se týče planety Pluto, nejvzdálenější - viz výčet na počátku teorie sluneční soustavy, to není ani skalnatá planeta, ani není tvořena plyny. Jeho složení je zatím záhadou, nicméně se zřejmě podobá složení měsíců vnějších planet.
> Jupiter
Látky na této planetě jsou jen vodík z 90% a helium. Průměrná povrchová teplota činí -150°C a maximální vzdálenost od Slunce je 816 mil km.
O Jupiteru je známo, že vyzařuje dvakrát více energie, než přijímá ze Slunce.
> Saturn
Je taktéž tvořen vodíkem a heliem s tím, že vodík převládá ještě více než na Jupiteru. Saturn má průměrnou povrchovou teplotu na -80°C a maximálně je vzdálen od Slunce 1 503 mil km. Což už je pořádná vzdálenost, ale nikoliv největší. Je to tzv. obklíčená planeta, má zřetelné prsteny skládající se z ledových částeček a kusů skalnatých trosek produkovaných meteorickým deštěm, ten dopadá na planetu.
> Neptun
Planeta na níž sice převládá vodík, ale mnohem méně než na předešlých dvou. Je tam helium a v malé míře i metan. Průměrná povrchová teplota je pro nás zcela neuvěřitelných -220°C a maximální vzdálenost od Slunce je taktéž neuvěřitelné 4 546mil km.
Triton = největší Neptunův měsíc ze 13, o kterých se ví. Většina atmosférického dusíku je kvůli extrémně nízké teplotě ve formě ledu. Jedná se o nejmenší planetu z plynných obrů a je také nejvzdálenější, nicméně i tak je 17 krát větší než naše Země. Její vnitřní energie vyvolává silné větry a bouře.
Použití: VOP Počasí