Po krátké "cestě" do dlouhé a dávné historie klimatu a podnebí se podíváme ještě podrobněji na dobu ledovou a na ledovce obecně.
Také s historií podnebí souvisejí ledovce, které dokazují, jaké bylo v historii klima. Důkazy totiž poskytuje jejich pohyb. V poslední době, jak je asi většině z nás známo, tají ledovce velmi rychle a hovoří se o jejich kompletním roztátí do roku přibližně 2100, nicméně vědci se obávají, aby se tak nestalo vzhledem k současném zrychlujícímu se trendu tání již mnohem dříve. Ústup ledovců by znamenal snížení průtoků v ledovcových řekách a celkově nedostatek vody - nebyla by voda na zavlažování, výrobu elektrické energie a osobní potřebu. Půda pod tajícím ledovcem rozmrzne a eroduje.
Tání ledovců bylo například zaznamenáno v jihoamerických Andách, v Alpách a nebo na vrcholku Kilimandžára v Africe, kde ubývají tzv. ledové čepice. Roztávání ledovců by mohlo tedy mít přímý vliv na podnebí v Evropě. Golfský proud udržuje v západní Evropě mírnější podnebí než by bylo bez jeho působení. Studená voda z roztátých ledovců by způsobila také výrazný pokles teploty v severní Atlantiku a ovlivnila by počasí vedle Evropy i v Americe.
Doba ledová
V průběhu geologického vývoje Země, jak popisují krátce i minulá témata, která stopují historii klimatu na Zemi, se tyto doby ledové opakovaly přibližně každých 200 mil let a trvaly miliony či desítky milionů let. Během takové doby jsou polární oblasti chladné a ledovce pokrývají velkou část planety.
Antarktidské ledovce nám prodlužují znalosti o klimatu až o 420 000 let zpět. Tedy zpět za poslední dvě doby ledové. Tloušťka ročních vrstev ledu vypovídá o srážkách a jejich množství, chemické rozbory pak odhalí i teplotu atmosféry, přenášení prachu ze suchých oblastí a obsah kyselin pak odhaluje sopečné události.
Nedávné mrazy
Poslední doba ledová vyvrcholila před 18 000 lety. Tehdy silný ledový příkrov pokrýval většinu severní Ameriky, Ural, Skandinávii a severní část Britských ostrovů, byl silný až 3km. Na jihu byla zaledněna velká část Nového Zélandu, Argentiny a jižní část Austrálie. Jednalo se o led pevninský. Led ale nahradil také vodu v oceánech, vody v oceánech a mořích ubylo a objevily se tak nové pevniny. Před 7 000 lety se začalo oteplovat, střídaly se chladnější a teplejší periody.
Malá doba ledová - v letech 1450-1850 byly průměrné teploty o 1°C nižší než dnes. Ve většině alpských oblastech se vyskytovaly rozsáhlé horské ledovce a řeky v zimě zamrzaly.
Snížení hladiny moře během ledových dob umožnilo přesuny lidí na nová území, proto se objevily mosty, které tak spojily sousední kontinenty.
Použití: VOP Počasí