V minulém dílu teorie jsme teorii počasí opustili po mlhách a kouřmu u rosy, jíní - to jsou jevy, které mají spojitost s teplotou a hlavně vlhkostí vzduchu. Rosa a mlhy přináší někdy nemalý podíl vlhkosti právě půdě a vláhu rostlinám a stromům, i když ve velmi zanedbatelné míře a co se půdy (země) týče, tak přinášejí jen povrchovou vláhu, které bohužel neproniká moc do půdy, tudíš ani ke kořenům rostlin, těm přináší vláhu jen na vrchní část. I tak je to při jinak suchém počasí přeci jen malé zlepšení a sucho není tak velké, jako když se mlhy a rosy netvoří či tvoří jen některou noc a rozhodně ne tak četné a mlhy husté a rosy velké - tedy v pravém létě.
Mnohem více, někdy až moc, vláhy přinášejí srážky, které jsou spojené vždy s určitou oblačností - takže opět navážeme a spojíme toto teoretické téma s tématem oblačnost, ale také se všemi dalšími díly tohoto tématu, které zde na našem blogu vyšly, tedy všechna pokračování - viz rubrika teorie. Srážky jsou velmi důležitý jev v počasí a pro tento jev je potřebná právě velmi důležitá oblačnost, o které byla zmínka hned v prvním dílu jako o důležité pro život na zemi. V pásmech tropických prší o hodně více než u nás v mírném pásu. Rozložení srážek je tam ale zcela jiné, některé oblasti čekají na déšť přes dlouhé slunné a suché období (u nás by ho někdo bral jistě všemi deseti) jako na smilování, ten pak přijde a jen tak nepřestane. U nás máme mírné pásmo a i když někdy oblačnost a s ní spojené srážky déle chybí, nikdy to není tak extrémní jako v určitých oblastech, kde mají tzv. období sucha a období dešťů. Klimatickými pásy a počasí v nich se nyní ale zabývat nebudeme, zpět ke srážkám.
Srážky jsou jeden z podob vody při jejím koloběhu v přírodě. Známe jistě ze zákaldního vzdělání, že voda, ať už začneme kdekoliv má takovýto koloběh v přírodě: Odpařování - z řek, jezer, potoků, největší podíl ale z moží a oceánů, odkud už nikam neodtéká, ale jen se odpařuje. Voda ve formě ledu, sněhu, taktéž se odpařuje. Z toho vznikají oblaky (kondenzace vodní páry) a ty putují většinou nad pevninu, velké množství vody z nich spadne už nad oceánem, ale přesto se nám na pevninu, kde je život, dostane dostatečné množství vody, které padá ve formě srážek a vsakuje se do půdy - podzemní vody, prameny a jsme opět u potoků, říček a řek. Některá voda steče či spadne přímo do potoků a řek. A opět jsme u vypařování.
Nepříjemné to téma jistě pro spoustu lidí, ale velmi důležité téma jsou právě srážky - mluvíme o srážkách celkově, dnes se dovíme, že to není jen déšť a sněžení. V meteorologii srážky i dělíme, rozlišujeme. Specielně rozlišujeme i intenzitu srážek, trvání. Další jsou znaky - na synoptických mapách, ale to necháme až na meteorologii a čtení synoptických map, které se s naším blogem naučíte a popř. se vše také dovíte na našem webu. Dnes se budeme věnovat srážkám, druhům srážek - rozdělení, jejich intenzitě a charakteru.
Druhy srážek
V meteorologii rozeznáváme více druhů srážek. Počínaje klasickým deštěm, přes zimní sněžení, až po ledové kroupy, sněhové krupky nebo i mrholení, což není déšť.
Rozdělení: (druhy srážek)
a) srážky v létě
- mrholení
- déšť
- déšť + mrholení
- kroupy
b) srážky v zimě
- sníh
- déšť - často mrzoucí na zemském povrchu (ledovka)
- déšť + sníh (smíšené srážky)
- zmrzlý déšť
- sněhové krupky
- jehličky
- sloupečky
- destičky
- větvičky
- hvězdičky
- sloupečky s destičkou
Ano, to jsou vše druhy srážek. V zimě záleží na teplotě, při určité teplotě mohou mít sněhové vločky tvary výše uvedené. Jedná se sice o sněžení, ale v určité podobě sněhové vločky. V zimě je tedy co se srážek týče "veseleji" a to pak platí samozřejmě i o silnicích a chodnících ve městech. O tom pak podrobněji (ledovka, náledí, zmrazky....) v dalším dílu věnovaném teorii srážek - ke každém druhu srážek bude pak jistě výklad.
Nyní už se podívejme na podtéma:
Intenzita srážek
Jsou srážky slabé, silné, mírné, prudké. Rozdělíme si je opět z hlediska letního období (myšleno období, kdy už se objevují výhradně srážky dešťové až po dobu, kdy se zas naposledy objevují srážky dešťové) a z hlediska zimního období. (zas naopak - sledovat budeme zas sněžení) Neznamená to tedy, že se nemůže v zimě vyskytnout déšť, v létě už to pak naopak hlavně v nížinách neplatí.

Silný déšť
Rozdělení intenzity srážek
a) srážky v letním období
- mrholení
- slabá přeháňka
- mírná přeháňka
- silná přeháňka
- prudká přeháňka
- slabý déšť
- mírný déšť
- silný déšť
- prudký déšť
- přívalový déšť (spojen s bouřkou)
- kroupy (malé - krupky, střední a velké či obrovské)
b) srážky v zimním období
- slabé sněžení
- mírné sněžení
- silné sněžení
- intenzivní sněžení v kombinaci s větrem - bílá tma
- kombinace sněžení a deště (různé intenzity)
Charakter srážek
A jsme u charakteru srážek. Zda je charakter srážek občasný, přeháňky a nebo trvalé srážky.
Opět si srážky rozdělíme do dvou hlavních kategorií:
Rozdělnení charakteru
a) srážky v letním období
- dešťové přeháňky
- občasné mrholení
- trvalé mrholení
- občasný déšť
- trvalý déšť
- bouřka
b) srážky v zimním období
- sněhové přeháňky
- občasné sněžení
- trvalé sněžení
- sněhová bouřka
- kombinace sněžení a deště (občasné, trvalé)

Sněžení mírné
A pak už jen kombinujeme pro přesné určení druhu srážek: například občasné mírné sněžení, trvalý silný déšť, mírná sněhová přeháňka atp.... V dalších dílech se naučíme další věci s tímto spojené a to mezinárodní symboly nejen srážek, ale i oblačnosti větru a dříve než značky se už příště můžete těšit na podrobnější povídání o dešti a mrholení - jak vzniká, dešťové kapky a jak poznáme zda jde o déšť nebo o mrholení.
Další aktuality na našem webu: http://meteo.hys.cz nebo na Facebooku se stejným názvem.